Připomínky k návrhu vyhlášky, kterou se stanoví zvláštní pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody při předcházení stavu nouze nebo ve stavu nouze

Nejednoznačné vymezení pojmů vytápěná a nevytápěná místnost

Považují autoři vyhlášky za vytápěné pouze ty prostory, ve kterých je osazeno otopné těleso, anebo rovněž místnosti v rámci bytu, které jsou vytápěny nepřímo, tedy prostřednictvím dveřních otvorů či prostupem tepla přes bytové příčky?

Byt je jednoznačně vytápěným prostorem bez ohledu na to, že v některých jeho částech není osazeno otopné těleso (WC, komora, ale i koupelna v řadě paneláků), a to z důvodu, že tyto prostory mohou být obklopeny přímo vytápěnými místnostmi, a tudíž je jejich tepelná bilance natolik příznivá, že pro dosažení požadované výpočtové teploty není třeba dodávky tepla z otopné soustavy.

Naproti tomu nevytápěným prostorem jsou bezpochyby pouze společné prostory objektu, ve kterých není žádné otopné těleso a teplota vzduchu zde v zimních měsících nemá stanovený žádný spodní limit (schodišťový prostor, sklep, apod.).

Pokud je na tomto shoda, potom §4 v každém z níže uvedených odstavců vymezuje různé množiny místností.

(2) „… ve vytápěných obývacích místnostech a ostatních prostorách…“ – tedy ve všech místnostech bytu či nebytového prostoru?

(3) „… v obývacích místnostech a ostatních prostorách s obdobným využíváním vybavených otopným tělesem…“ – tedy pouze místnosti vytápěné přímo, nikoli již místnosti vytápěné nepřímo?

(4) „…vytápění v otopném období obývacích místností a v neprovozní době ostatních vytápěných prostor…“ – zde těžko soudit, protože chybí definice vytápěných prostor

(5) „…pro obývací místnosti a nebytové prostory v bytových a nebytových budovách…“ – to znamená vyjma například koupelen, které nejsou ani obývací místností ani nebytovým prostorem?

Náklady na snížení teplot v domě jsou neúměrné reálné úspoře energetických zdrojů

Bral se při snaze ušetřit energetické zdroje v úvahu také finanční náročnost navržených opatření?

Teploty v prostorách objektů s ústředním vytápěním jsou stanoveny projektem, na základě, kterého jsou nastaveny jednotlivé regulační prvky výkonové regulace vytápění – křivka ekvitermní regulace, regulátory diferenčního tlaku na stoupačkách, termostatické ventily na otopných tělesech a termostatické hlavice na těchto ventilech.

Změna vnitřních teplot vyžaduje nový výpočet a nové nastavení všech zmíněných regulačních prvků. Některé prvky se přitom budou muset vyměnit, protože jejich rozsah nebude odpovídat novým podmínkám. Pokud se tento krok vynechá, bude otopná soustava fungovat neefektivně, tak jak je to patrné u všech zateplených objektů, u nichž nedošlo k seřízení regulace na nové okrajové podmínky.

Výpočet soustavy a následné nastavení regulačních prvků si vyžádá investici v řádu desítek až stovek tisíc, v závislosti na velikosti objektu a složitosti jeho otopné soustavy. Po ukončení krizového stavu bude nutné uvést systém zpět do původního stavu, tady další nemalé náklady.

Efekt snížení vnitřních teplot se přitom nemusí vůbec dostavit, protože na on-line kontrolu cca 4 milionů vytápěných místností v objektech s ústředním vytápěním nemá SEI ani kapacity ani prostředky, takže jediným efektivním regulátorem spotřeby bude nakonec zase jenom cena tepla.

Otázkou je také, kdo uvedené výpočty a zaregulování provede. To je práce ne na rok, ale desítky let…

Vlastníkovi objektu se ukládá povinnost, kterou nedokáže zajistit

Teploty stanovené přílohou vyhlášky a dále upravené o korekce dle §4 (3) dokáže vlastník objektu zajistit pouze za předpokladu, že bude mít pod kontrolou veškeré regulační prvky v objektu. Termostatické ventily s hlavicemi jsou ale v bytech, tedy v prostorách, kam vlastník objektu nemá přístup!

Nelze zajistit odpovídající snížení teplot v jednotlivých místnost na stanovené hodnoty výhradně prostřednictvím otopové křivky ekvitermní regulace. U každé místnosti v domě platí jiná závislost mezi rozdílem teplot v interiéru a exteriéru a potřebou tepla na pokrytí aktuálních tepelných ztrát. Proto samotná ekvitermní regulace nemůže zajistit odpovídající dodávku tepla do jednotlivých radiátorů. K tomu potřebuje součinnost TRV, ale ty má pod kontrolou konečný spotřebitel, nikoliv vlastník objektu.

Nařízení je nekontrolovatelné a nevymahatelné

Představa, že „správná“ průměrná teplota v místnosti se určí aritmetickým průměrem ze čtyř měření v konkrétní čas je úsměvná. I kdyby si někdo vynutil na konečném uživateli přístup do bytu v dané časy, kde berou autoři vyhlášky jistotu, že zrovna průměr těchto čtyři měření odpovídá celodennímu teplotnímu průměru?

Některých v tabulce uvedených teplot nelze ani nejlepší vůli dosáhnout. 15 °C v předsíni, která je obklopena místnostmi, ve kterých má být zhruba 20 °C, odporuje fyzikálním zákonitostem. Teplo bude vždy proudit z vyšší teplotní hladiny na nižší tak dlouho, dokud se tyto hladiny nevyrovnají. A nikdo mu v tom nezabrání.

Vedle tepelných ztrát existují také tepelné zisky. Sluneční záření, odpadní teplo při provozu elektrospotřebičů, metabolické teplo, nebo teplo z teplé vody požívané k hygieně a mytí nádobí. Existují případy, kdy jižně orientovaný byt s nízkými tepelnými ztrátami má díky počtu uživatelů nebo četnosti používání výkonných spotřebičů takové množství tepelných zisků, že se nemusí vytápět. Dokonce může mít problém s občasným přehříváním interiéru. Bude tento stav považován za porušení vyhlášky?

Vyhláška nebere do úvahy technické parametry regulačních prvků

V §4 (5) je uvedeno: „Nepřekročitelné limity průměrných teplot vnitřního vzduchu pro obývací místnosti a nebytové prostory v bytových a nebytových budovách jsou dány zvýšením průměrných teplot vnitřního vzduchu stanovených podle zásad uvedených v odstavci 1 a 3 o hodnotu 1 °C…“.

To by si ovšem vyžádalo výměnu všech termostatických ventilů v otopné soustavě. Ty mají totiž od výroby nastavený regulační rozsah 2 °C. V praxi to znamená, že v okamžiku, kdy se vlivem působících tepelných zisků začne v interiéru zvyšovat teplota vzduchu, začne ventil plynule omezovat průtok topného média otopným tělesem. A úplně ho zastaví až tehdy, když je teplota v místnosti o 2 °C nad požadovanou úrovní. Tedy o 1 °C výše, než je nepřekročitelný limit…

Řešením pochopitelně není snížit start uzavírání ještě o stupeň níž, protože pak by měl ventil snahu udržovat teplotu vzduchu v daném prostoru právě na této hranici, tedy ještě o stupeň níž, než uvádí tabulka v příloze. A to zase hraničí s hygienickými požadavky na obytné prostory.

19.8.2022 byly připomínky odeslány na MPO

JUDr. František Lebl, předseda SMBD

Zpracoval: Ing. Jan Blažíček, odborný poradce SMBD pro tepelné hospodářství

23. 8. 2022

Autor: SMBD