x
Vláda schválila zvýšení takzvaných normativů na bydlení. Podle nich se vypočítává nárok na příspěvek na bydlení. Zvýšení je výrazné, a to od dvou do 4,5 tisíce korun. Od října tak na příspěvek na bydlení dosáhne více lidí. Maximální navýšení míří především k domácnostem, ve kterých je pouze jeden příjem, tedy nejčastěji k důchodcům či samoživitelkám.
U příspěvku hrají normativní náklady na bydlení klíčovou roli. Jde o průměrné náklady na průměrný byt se zohledněním velikosti domácnosti a obce. Z nich se pak odvozuje výše příspěvku.
Na příspěvek mají nárok lidé, kterým na úhradu bydlení nestačí v Praze 35 procent a jinde 30 procent příjmů. Dávka pak odpovídá rozdílu mezi skutečnými výdaji včetně nákladů na energie, ale jen do výše normativů a právě 30 či 35 procent příjmu.
Ti nejchudší Češi dávky nedostávají. Nedokážou o ně sami požádat, ukázala studie
A právě normativy, neboli strop pro výpočet dávek, nyní vláda výrazně zvýšila. Zvýhodnila přitom domácnosti s jedním příjmem, tedy nejčastěji důchodce a samoživitelky. Po větším cílení pomoci na ohrožené domácnosti přitom opakovaně volala odborná veřejnost.
U jednočlenných a dvoučlenných domácností v nájmu či pronájmu se tedy normativy od října letošního roku zvyšují o 4500 korun. U domácností se třemi a více členy pak o 2500 korun. V případě vlastního či družstevního bydlení se normativy zvyšují o částku 2000 až 2500 korun.
Podle počtu členů domácnosti a velikosti bydliště jsou nově normativy stanoveny od částky 11 246 korun u jednočlenné domácnosti v malé obci po skoro 25 tisíc korun v Praze u domácnosti se čtyřmi a více členy.
V případě vlastního či družstevního bydlení činí normativy 8732 až 16 368 korun, a to opět podle počtu členů domácnosti. Velikost bydliště u tohoto typu bydlení roli nehraje.
Jak uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí, které zvýšení normativů připravilo, pro samotného člověka v nájmu v malém městě se tak celkový normativ zvedá zhruba o 68 procent, v Praze pak o 44 procent. Nejméně se upravil početným rodinám v hlavním městě v nájmu, a to o 11 procent.
Do příjmů se počítají i brigády dětí
Náklady na bydlení tvoří nájemné, ale i další náklady související s bydlením, a to včetně energií. Pro nárok a následnou výši příspěvku se berou v úvahu průměrné měsíční náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí, od října to bude pololetí.
Státní dávky pro rodiny jdou konečně vyřídit online.
O příspěvek na bydlení může požádat vlastník a nájemce daného bytu či domu. V letošním roce jím může být i podnájemník či vlastník rekreačního objektu, ve kterém trvale bydlí. Normativ přitom budou mít stejný jako vlastníci bytů, jejich rekreační stavby ale musí splňovat určité standardy pro bydlení.
Rozhodující pro výpočet příspěvku jsou tedy příjmy domácnosti a náklady na bydlení a pak právě státem dané normativy nákladů.
Příjmy: Sčítá se měsíční příjem všech lidí, kteří v bytě mají trvalé bydliště. Pozor - dokonce i příjmy z brigády u nezletilého dítěte. Do příjmů se také započítávají peníze z rodičovského příspěvku a příspěvku na dítě.
Náklady: U nájemních a podnájemních bytů se počítá nájemné. U družstevních bytů a bytů a domů ve vlastnictví či k rekreaci se počítají srovnatelné náklady, které stanovuje stát, a to:
• Za jednu osobu v domácnosti 2240 Kč
• Za dvě osoby 3065 Kč
• Za tři osoby 4008 Kč
• Za čtyři a více osob 4834 Kč
U všech bytů a domů se dále započítávají náklady za plyn, elektřinu a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, tedy dodávka tepla (dálkové vytápění) a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou, odvoz komunálního odpadu. Hypotéka se ale do nákladů nezapočítává.
Pokud lidé využívají pevná paliva, platí pro ně opět státní normativy. Ty jsou podle počtu osob stanoveny od částky 802 korun u jedné osoby v domácnosti po 1773 korun u čtyř a více osob.
Normativní náklady od října 2022 v nájemních nebo podnájemních bytech podle velikosti obce a členů domácnosti s mimořádným navýšením.
U družstevních bytů, bytů užívaných na základě služebnosti užívání celého bytu a bytů vlastníků jsou normativní náklady následující:
Zde je konkrétní příklad: Samoživitelka žije s jedním dítětem v nájemním bytě v menším městě s plynovým vytápěním. Příjem má ve výši minimální mzdy (14 795 Kč), pobírá přídavek na dítě ve výši 1270 korun. Typický nárůst roční faktury za energie dosáhne z 28 tisíc korun na 46 tisíc korun. Skutečné náklady na bydlení měla žena dosud 15 tisíc měsíčně, nyní dosahují 16 500 korun. Před růstem normativů měla nárok na příspěvek ve výši 4442 koruny, od října dostane 8942 koruny.
O příspěvek na bydlení je možné žádat na pobočkách úřadu práce nebo od července nově i elektronicky například přes Bankovní identitu.
Formulář ministerstvo práce výrazně zjednodušilo. Jeho vyplnění zabere už pár minut, zatímco v minulosti se o formuláři mluvilo jako o byrokratickém "peklu" s požadavky na velké množství originálních nebo ověřených příloh.
Doposud bylo potřeba o příspěvek žádat každé kalendářní čtvrtletí. Od října se tato doba prodlouží na půl roku, kdy je opět potřeba doložit příjmy a náklady domácnosti za minulé období.
Experti mají za to, že k čerpání dávky bude domácnosti motivovat právě další zjednodušování, a tím i zrychlení pomoci. "Od povinného dokládání příjmů a výdajů vždy v říjnu a v dubnu je potřeba se posunout k možnosti dokládat svůj nárok na dávku jen při významné změně poměru mezi příjmy a výdaji.
22. 9. 2022
Autor: SMBD
