Rozsah a význam kontrol systémů vytápění a systémů klimatizace – vyhláška 38/2022 Sb.

Ing. Vladimír Galád, autorizovaný inženýr v oboru technika prostředí staveb, nezávislý projektant, čestný člen STP

Citovaná vyhláška je prováděcím právním předpisem k § 6 energetického zákona 406/2000 Sb., který ukládá zjednodušeně řečeno:

a/ způsob určení jmenovitého výkonu provozovaného systému vytápění a větrání vč. klimatizace

b/ rozsah, četnost a způsob provádění kontroly

c/ vzor obsahu zpráv o kontrole

d/ požadavky na automatizační a řídící systém

Energetický zákon v § 6a ukládá „povinnost kontrol systémů vytápění a systémů klimatizace“ vlastníkům budov, společenství vlastníků jednotek, či správcům budov, ve kterých společenství nevzniklo, když je jmenovitý výkon nad 70 kW.

V odst. (1) je část týkající se vytápění a větrání, či jejich kombinací

V odst. (2) je část týkající se klimatizace a větrání, či jejich kombinace

V obou odstavcích je ukládána povinnost zajistit pravidelnou kontrolu přístupných částí tohoto systému, jejíž výsledkem je písemná zpráva o kontrole. Tato zpráva musí být podle odst. (3) zpracována v souladu prováděcím právním předpisem, kterým je právě vyhl. 38/2022 Sb.

Propagátoři kontrol, bohužel jednostranně, uvádějí pouze ty části, které ukládají pouze povinnost provádění kontrol. V diskusích jsem neslyšel také uvádět podmínky, za kterých není třeba kontroly provádět, což lze označit za nekomplexní informace.

Stále jsme v rovině energetického zákona 406/2000 Sb. a jeho dodatků. V tomto zákoně je v části § 6, odst. (5) uvedeno, že se výše uvedené povinnosti kontrol podle odst. (1) a (2) NEVZTAHUJÍ na systémy vytápění, kombinované systémy vytápění a větrání, systémy klimatizace a kombinované systémy klimatizace a větrání v případech, kde se podle:

- písmene (a) uvádí, že se kontroly nemusí provádět, když je pro jejich řízení v budovách instalován automatizační a řídící systém, který splňuje požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

- písmene (b) uvádí, že je jejich provoz zajišťován podle smluv o energetických službách podle § 10e

- písmene (c) uvádí zařazení určitých typů budov podle § 7, odst. 5 písm. g) až j), kde jsou popsány podmínky při změnách stavby apod.

Dále se nebudu věnovat podmínkám podle písmene (b) a (c)

Požadavky na systém řízení v § 9 vyhl. 38/2022 Sb. jsou v zásadě přepsány z energetického zákona a nijak zvlášť nespecifikují konkrétní podmínky pro dosažení „vznešených cílů“ (viz níže uvedenou tiskovou zprávu MPO).

Požadavky na automatizační a řídící systém obytné budovy, na kterou se nevztahuje povinnost zajištění provozovaného systému vytápění a větrání budovy, musí být podle odst. (1) vybaven:

(a) funkcí průběžného elektronického monitorování, které vyhodnocuje efektivitu provozu systému a upozorňuje a poskytuje informaci v případě výrazného poklesu efektivity a v případě nutnosti provedení údržby, a umožňuje ukládání výstupů z měření spotřeby energie alespoň po dobu 12 měsíců

(b) řízením pro zajištění optimální výroby, distribuce, skladování a užití energie

Pokud se jedná o nebytové budovy, jsou požadavky popsány také v § 9, odst. (2).

Další úlevu z povinností (kontrola dimenzování se neprovádí) umožňuje § 6 vyhl. 38/2022 Sb. v odst. (2) o posouzení dimenzování podle písm. b) a zní: „pokud je systém vytápění nebo kombinovaného systému vytápění a větrání vybaven spalovacím zdrojem tepla s plynule regulovatelným1/ minimálně do 30 % svého jmenovitého výkonu a je napojen na automatizační a řídící systém budovy schopný regulace bez následného sběru a vyhodnocování dat, nebo podle písm. c) zdroj dodává tepelnou energii také pro technologické účely a tato dodávka není měřena.

1/ asi by bylo vhodnější napsat, že je zdroj regulovatelný minimálně v intervalu od (30 do 100) %

V tiskové zprávě MPO se kromě řady nesprávných a propagandistických tvrzení uvádí: „Cílem dané vyhlášky je zjednodušit zprávu o provedené kontrole systému vytápění a učinit ji nástrojem vedoucím k implementaci energeticky úsporných opatření, zajištění efektivního provozu systémů vytápění za účelem snížení provozních nákladů a v neposlední řadě i nástrojem naplňování cílů ČR v oblasti zvyšování energetické účinnosti, a to za současného zefektivnění, aby se pravidelné kontroly systémů vytápění nestaly pro vlastníky budov jen nepřínosnou administrativní zátěží.“ Přitom autoři MPO nerozlišují řadu komplikací při provádění kontrol.

KOMPLIKACE SPOJENÉ S PLNĚNÍM, OBSAHEM A CÍLI KONTROL (VE STRUČNOSTI)

Za automatizační techniku nelze považovat zařízení ekvitermní regulace s kalorimetry ukládajícími spotřeby a s tzv. drahé omezovače sjednaného maximálního výkonu, jelikož u fyzikálně seřízené a řízené soustavy toto není zapotřebí.

Zásadním problémem je to, že ve vyhlášce 38/2023 Sb. jsou vymezené zdroje tepla, které jsou předmětem kontrol. Výčet zdrojů v § 2 neuvažuje se zdroji tepla, kterými jsou předávací stanice mezi dodavatelem a odběratelem, které z hlediska vlastnictví někde patří společenství či vlastníkům budov, ale drtivá většina těchto zdrojů je ve vlastnictví dodavatelů tepla. Proč mají být kontroly „vzhledu“ prováděny na zařízeních takových společenství, když nelze získat dostatek relevantních fyzikálních hodnot dojít k naplnění smyslu kontrol = úspory, vyšší účinnost atd. Tradičně: „Papír snese všechno!“

Z tohoto znění lze logicky usoudit, že vlastník, či společenství nesmí o těchto částech otopné soustavy rozhodovat! Fakturační měřidlo je vlastnictvím dodavatele tepla a v mnoha případech je na jeden fakturační kalorimetr připojeno více jak 1 odběratel (znám i 15 odběratelů). Určení spotřeb tepla a výkonů je fyzikálně naprosto neproveditelné, jelikož existují všelijaké typy smluv, založených od solidárního rozdělení podle dohody spotřeby tepla, přes různé výpočty tepelných ztrát objektů (ale i doby před zateplením) anebo tzv. instalovaných výkonů těles až po rozdělení spotřeb podle neprosto nefyzikálních indikátorů na tělech, jako jsou denostupňové teploměry (1ks pro celý byt) anebo měření teploty na vratné trubce, což je výhradní specialita v ČR, kterou v EU považují za „neprůkaznou“. V řadě budov jsou také průběžné koupelnové stoupačky z hladkých trubek bez jakýchkoliv indikátorů, ale bývají významným spotřebičem tepla, které se neindikuje… Povinnost instalace měřidel na fyzikálním principu se ve valné většině minula z různých důvodů účinkem.

Existují i jiná připojení k dodavatelské síti, kdy je samostatným subjektem jeden vchod domu s menším výkonem než 75 kW, ale je připojen na druhý právní subjekt, který má výkon > 75 kW. Vzniká evidentní dilema, jak posuzovat jmenovitý výkon a kdo je za co odpovědný…

Ve vyhlášce zcela chybí jasné ukazatele, které by bylo možné považovat za měřítko optimální účinnosti, hospodárnosti a podobných požadavků. Prostě není de facto nijak definovaný ani jmenovitý výkon, jelikož otopné soustav již dávno nefungují na projektovaný výkon 90/70/20 °C či 92,5/67,5/20 °C apod. Po zateplení se snižuje potřeba výkonu i o 40 -70 %. Který výkon je jmenovitý, instalovaný, či ten, který zajistí požadavky tepelně-technických předpisů?

Dalším otazníkem je, kam patří příprava teplé vody, do systému vytápění či do technologie? Ve vyjmenovaných zdrojích není uvedena.

Vzory zprávy obsahují až 20 stran – to asi nebude administrativní zjednodušení.

Vrcholem formálnosti a netechnického přístupu ke kontrolám za účelem zdokonalení otopných soustav a jejich vysoké účinnosti užití energie je to, že zákonodárci postačuje pouze popis doplněný názorem specialisty pouze, a jen na základě vizuální prohlídky přístupných částí kontrolovaných zařízení. Lze to považovat za plýtvání kapacitou kvalifikovaného specialisty. Bohužel lze ve vyhlášce spatřovat autorskou naprostou neznalost oblasti a problematiky otopných soustav (nikoliv systémů).

Dovolil jsem si tuto kritiku, jelikož prakticky celý život pracuji v energetice a jsem již přes 14 let autorem prvního technického řešení, které zajišťuje doposud nejefektivnější hospodaření tepla při vytápění budov a přípravě teplé vody a jsem spoluautorem k technické a provozní realizaci technologie, založené na sofistikované optimalizaci otopné soustavy s dálkovým dohledem a statistickým sběrem dat v objemu cca 1400 hodnot každý den, tedy 24/7/365 ze 40 zařízení. To je však téma na jinou diskusi.